Kishin Kazekage

Goto down

Kishin Kazekage

Příspěvek pro Kishin za Wed Aug 13, 2014 10:54 pm

Jméno postavy :Kishin
Přezdívka : Stín
Charakter : Samotář znuděný životem. Člověk proplouvající životem.
Pohlaví :muž
Sensei :neznámý
Věk :20
Hodnost :Kazekage
Má rád :Svůj klid.zvuk tekoucí řeky. šum lesa
Nemá rád :Svoji práci,smrt,zbytečné boje
Cíl : Stát se silným Kazekagem a přinést světu mír
Strach : Velké množství lidí,ztráta svých žáků
Podstata : Doton
Vesnice :Sunagakure
Popis postavy :viz obrázek
Životopis :Dlouho po tom, co byly Akatsuki odhaleni, usídlily se jeden z jejich přívrženců u sunogakure spolu se svojí rodinou. Po delším čase se mu podařilo vytvořit menší vesnici s malým počtem obyvatel. Bylo to těžké období, no dařilo se jim a nabírali nové členy. Většinou se jednalo a pocestné, kteří se ztratili a neměli chuť pokračovat, nebo oběti válek, které se snažili utéct co nejdál. Vůdce je učil genjutsu, aby se mohli ubránit před útoky. Vybíral si však jen některé vyvolené, jelikož chtěl zachovat tajemství. Když nadešel čas jeho smrti, předal vedení vesnice svému synovi a pověřil ho předávat techniky jeho potomkům a dalším vyvoleným, kteří budou ochraňovat jejich domovy.

Vesnici se dařilo stále lépe i když nebyla nijak početná.
O několik generací později se vůdci narodily dvojčata. Syn a dcera. Synem byl Kishin, kterému jméno dali podle zakladatele vesnice. Jejich dcera byla černovlasá kráska jménem Nao. Vyrůstali spolu a byli neodlučitelní. Dlouze se rozhodovalo, kdo z nich bude dalším vůdcem, až se rozhodli pro Nao, jelikož její schopnosti ovládat chakru byli lepší než Kishinovi. Tomu to však nevadilo, jelikož k ní vzhlížel. Mnohokrát se cítil špatně, že je slabší než jeho sestra, no stejně ji měl rád. Roky plynuli a oba dva zažívali světlé i tmavé chvilky.

Ležel jsem v trávě po tréninku a hleděl jsme na čistě modré nebe. Po chvilce mě zastínil stín a já naklonil hlavu, abych zjistil, kdo mě ruší. Nebyl to nikdo jiný, než Nao. Na tváři jí zářil úsměv jako pokaždé a černé vlasy, které měla sepnuté v copu jí viseli přes rameno. Opětoval jsem úsměv a sedl jsem si. Klekla si vedle mě a se smíchem promluvila.
„Kishine! Víš co je dnes za den? Dnes máme narozeniny!“ byla štěstím bez sebe a stále se smála. Dobře jsem věděl, co je za den a právě proto jsem se schovával. Pokaždé mi na narozeniny dávala jen pusu na čelo a mě už to bylo trapné. Začervenal jsem se při vzpomínce na minulý rok, kdy mě musela chytat dvě hodiny a když se jí to povedlo, musela mě svázat, aby mě uklidnila.
„Zavři oči! Tenhle rok mám pro tebe něco speciálního.“ Úsměv jí ze rtů nemizel. Otočil jsem uraženě hlavu a promluvil jsem.
„Určitě mi zase budeš je ocucávat čelo. Nemohla bys s tím už přestat? Je nám už jedenáct, takže je to trapné..“ i když jsem k ní takhle mluvil, měl jsem jí vážně rád, takže jsem utíkal jen z povinnosti.
„ Tentokrát ne.. mám pro tebe něco, co se ti bude líbit.“ Vzdychl jsem si a otočil jsme se jejím směrem. Zavřel jsme oči očekávajíc nejhorší a snažil se soustředit na vyhnutí pře tím, než se ke mně stačí přiblížit. K mému překvapení jsme jen ucítil její ruce na svém krku, které po chvilce zmizely.
„Už je můžeš otevřít.“ Nadšení v jejím hlase bylo poznat hned, tak jsem otevřel oči. Krk mi teď zdobila šňůrka, na které byl pověšený kus kamene. Měl zvláštní tvar a míchala se v něm červená a černá barva. Byl jsem překvapený, ale šťastný.
„Děkuju..“ vykoktal jsem nakonec ze sebe.
„ Ah.. jsi tak roztomilý, když se červenáš!“ vyjekla najednou a zalehla mě. Chvíli jsme se ještě hašteřili a nakonec jsme se pobrali domů.
Další den jsem trénoval víc než obvykle. Chtěl jsem se stát silnějším. Snažil jsem se přijít na kloub technikám, které mě učil otec. Nevěděl jsem jak je ovládat, ale jednou budu. Když už slunce zmizelo za obzorem, odešel jsem se domů. Otevřel jsem dveře a hned jsem poznal, že je něco špatně. Neozýval se Naočin smích a nikdo nemluvil. Došel jsem do kuchyně, kde jsem našel své rodiče. Moje máma byla v slzách a otec seděl bez známek života na židli. Došel jsem k němu a zeptal jsem se, co se děje. Nikdy nezapomenu na ten pohled, kterým se na mě tenkrát podíval.
„Nao.. šla dnes do lesa trénovat, ale natrefila na medvěda. Byl divočejší, než ostatní a.. „ hlas se mu zlomil. Podíval jsem se na mámu. Brečela. A pak mi to došlo.
„Nao..“ bylo jediné, co ze mě vyšlo. Oči mě nepříjemně zaštípali a ucítil jsme slzy. Toho dne se ve mně něco zlomilo.
Otec se přes to s potížemi přenesl, i když se už tolik neusmíval. Každá den jsem litoval, že jsme nešel s ní. Po několika týdnech jsem začal vynechávat trénink. Vřelo ve mně svědomí, že jsem jí nechal umřít. Nemohl jsem vystát, že žiji ve stejném domě, kde žila ona. Šílel jsem. Možná to bylo kvůli vztahu, který jsme mezi sebou měli. Moji rodiče za mě cítili vinu a snažili se mi věnovat co nejvíce. Bylo to pro mě však ještě horší, jelikož jsem si byl vědom, jak jim Nao chybí. Tehdy jsem se rozhodl. Na své dvanácté narozeniny, po to co jsem navštívil hrob Nao, mluvil jsem s rodiči. Oznámil jsem jim, že za dva roky odejdu a stanu se ninjou v Kiri, jelikož nemohu vystát svou slabost. Otec mě chápal, no máma byla proti. Nechtěla přijít i o syna a navíc jsem se měl stát vůdcem vesnice. Otec si s ní ale promluvil a pak se vše uklidnilo.
Krátce po tom, co jsem oslavil čtrnácté narozeniny, chystal jsme se na cestu a život shinobiho. Vzal jsem si s sebou, jen svitky plné Diamantových technik, abych se je později naučil, vzpomínky a náhrdelník, který mi kdysi Nao darovala. Nerozloučil jsem se, ale věděl jsem, že mě jejich oči sledují. Budou si muset najít jiného vůdce. Smířil jsem se se vším a pokračoval jsem po lesní cestě.
Byl vcelku klid, než jsem zaslechl nepříjemné šustění. Otočil jsme se a za mnou stál medvěd. Nečekal jsem, že bych na něj mohl narazit, ale stalo se. Snažil jsem se pomalu odejít, no choval se agresivně a zaútočil na mě. Zaryl mi drápem do ramene a já jsem bolestí sykl. Vyskočil jsem na strom a pokračoval skákajíc co nejdál od něj. Nezdál se, ale byl dost rychlí, aby se mnou držel krok. Když jsem seskočil na zem, uvědomil jsme si nehezkou skutečnost. Stál jsem na útesu a pode mnou přetékala celkem zuřivá řeka. Ztratil jsem pozornost a dřív, než jsem si uvědomil, medvěd se rozběhl přímo proti mně. Snažil jsme se vyhnout, ale noha se my na kluzkém útesu smykla a já jsem padl do vody. Strhl mě zuřivý proud a já se ze všech sil snažil udržet nad hladinou. Dalo mi to celkem zabrat, ale pak jsem narazil o stěnu útesu. Bouchl jsem se do hlavy a ztrácel jsem vědomí.
Voda unášela moje tělo a já už necítil žádnou sílu. Oči se mi zavírali, ale z posledních sil jsem se snažil nechat hlavu pod vodou. Po chvíli se proud trochu zpomalil, ale to už pro mě bylo pozdě. Únava nad mým poraněným tělem vyhrála a já se začal pomalu potápět do temnoty. V té chvíli jsem vnímal jen kousky světa kolem sebe. Ruku, která mě trhla k sobě. Vodu, která se mě snažila pohltit a rozmazaný obličej někoho, kdo se mě snažil vysvobodit. Když už bylo moje tělo venku z vody, oddal jsem se spánku. Moje napůl otevřené nevnímající oči se zavřely a moje hlava byla prázdná.
Nevím, jak dlouho jsem spal, ale bolest těla, která mě přepadla po vzbuzení byla nesnesitelná. Pomalu jsem se snažil posadit, když mě podepřely teplé ruce. Trochu mě to překvapilo a snažil jsem se zjistit, co se děje. Najednou se mi vrátili vzpomínky na ruce, které mě zachránili a já se snažil najít vlastníka, abych poděkoval. Když jsem otočil hlavou, byla přede mnou neznámá dívka. Vypadala mile, takže jsem se cítil klidně, i když mě to dost překvapilo. Opřel jsem se o strom, který stál za mnou a konečně jsem poděkoval.
„Děkuju. Kdybys mě nezachránila, pravděpodobně bych sbíral kytičky na druhé straně. Jmenuji se Kishin“ Řekl jsem s úsměvem a prostřel si ruku, která mě stále bolela. Znova jsem se na ni podívala a až teď jsem si všiml pohledu, kterým se na mě koukala. Věděl jsem, že je něco špatně, jelikož tolik bolesti a smutku jsem očích ještě nikomu neviděl. Rozhodl jsme se o tom pomlčet.
„Promiň, nevím jak bych ti to vrátil, ale potřeboval bych od tebe ještě něco.“ Řekl jsem po chvíli. Pravděpodobně jí to vytrhlo z přemýšlení a překvapeně se na mě podívala.
„Ah, samozřejmě, není zač.. já.. ráda. Co potřebuješ? A já jsem Saya“ vypadla trochu vyděšeně. Nevěděl jsem, jestli mám pokračovat, ale udělal jsem to.
„Kudy se dostanu do Kirigakure? Chtěl bych začít život ninji.“ Promluvil jsem a sledovala její reakci.
„Shinobi.. musíš tudy“ ukázala mi směr a pak se naprázdno podívala směrem k řece, kterou bylo slyšet.
„Děkuji. Vypadá to, že jsi také ninja. Nevrátíš se taky?“ bylo mi špatně a třeštila mi hlava, ale připadla mi hodně přátelská a rád jsem s ní mluvil, i když mi její pohled dělal starosti.
„ Ne, já nemůžu. Moje cesta už nemá pokračování. Našla jsem její konec.“ Zase se na mě podívala tím pohledem. Moc jsem nechápal, n o věděl jsem, že chce udělat něco zlého.
„Neměla bys takhle mluvit. I když cesta skončí, vždy se dá vrátit.“ Odpověděl jsem ji a postavil se. Pak jsem k ní natáhl ruku. Nejdřív to vypadalo, že se chce chytnou, no pak ji sáhla zpátky a zatřásla hlavou.
„I kdybych chtěla, nemůžu. Po tom, co jsem udělala se už nemůžu vrátit.“ Zatočila se mi hlava. Přidržel jsem se stromu a řekl jsme si, že bych měl ještě počkat. Otočil jsem tvář k ní a promluvil.
„ Nic nemůže být tak hrozné, aby ti to bránilo vrátit se zpátky. Zvedni hlavu a vrať se se mnou.“ Snažil jsme se ji povzbudit a udivoval jsem sám sebe, kde se ve mně ty slova berou.
„ Ale.. já udělala tu nejhorší možnou věc.. já.. já je zabila.. své vlastní rodiče.. „ v paprscích světla se odrazila slza, která dopadla na trávu. Byl jsem překvapen. V tomhle světě byli ale vraždy na denním pořádku, takže jsem jen otočil hlavu a klidně promluvil.
„ Tyhle věci jsou v shinobi světě stejně časté, jako východ slunce. Je vidět, že toho lituješ. Co se stalo, stalo se. Určitě jsi měla důvod. Zvedni se a kráčej dál. Tvá vesnice tě potřebuje. Tím, že skončíš svůj život jen ukážeš svou slabost. Žij dál s vědomím, cos udělala bude to pro tebe ten nejlepší trest.“ Bylo mi trochu kruté, říkat jí tyhle slova, ale shinobi ve svém životě musí protrpět horší věci. Další slza padla. Podívala se na mě ubrečeným obličejem a znovu promluvila. "Odejdi hned! Pokud se potkáme tak ne již jako přátelé". Odešel jsem a stále přemýšlel nad touto ženou.
Bolest v rameni se cestou několikrát ozvala, ale dala se zvládnout. Po tom, co jsem se v blízkém potoku napil se mi udělalo totiž o něco lépe.  Přihlásil jsem se na akademii a snažil jsem se rozšiřovat své poznatky o Genjutsu. Nakonec se mi podařilo udělat zkoušky a stal jsem se geninem.Dále byl můj život nezajímavý po 3 letech od ukončení studia jsem se stal Chunninem a dva roky na to Jouninem. Kvuli náhlému skonu Kazekageho byl dosazen na tento post a nyní je nejmladší kage.
Ninja výbabva :standartní ninja výbava (několik kunajů,shurikenů,lanko,vybušné lístky,kouřové bomby)
Dovednostní body :
Síla -3
Chakra -5
Rychlost -5
Taijutsu -2
Genjutsu -6
Ninjutsu -3

Techniky: Genjutsu prstem A rank

Kokohi no Jutsu (Technika falešného místa ) C rank

Kotoamatsukami (Bůh odlišných nebes ) S rank

Magen: Kasegui no Jutsu (Démonická iluze: Spoutání kůly ) A rank

Magen: Narakumi no Jutsu (Démonicka iluze: Technika spatření pekla )  B rank

Magen: Nijuu Kokoni Arazu no Jutsu (Démonická iluze: Technika dvojnásobného falešného okolí )  S rank
Umístí další iluzi na vrch jiné, již seslané uživatelem. Když a až cíl neutralizuje první iluzi, neuvědomí si že je stále uzavřen v druhé

Nehan Shouja no Jutsu (Technika chrámu Nirvány )  A rank
Popis:
Toto jutsu nechá všechny v oblasti spadnout do hlubokého spánku. Z pohledu cíle to vypadá, jako by všude padali bílá pírka z oblohy, která slouží k odlákání pozornosti, aby mohlo jutsu působit. Nevýhodou je, že chvilku trvá než začne jutsu fungovat a proto má zkušený ninja čas zareagovat a vymanit se z jeho moci

Yomi tenshin no jutsu (Technika přechodu do podsvětí ) S rank
Tato technika je známa již jako "Technika přechodu do podsvětí". Uživatel přesune svou i přotivníkovou duši do jakési bariery. I když zabijí uživatele této techniky, se již odtamtud nedostane. Barieru je nutní zničit zvenku silnou technikoua tak se duše vrátí do svých fyzických těl. Když bariera nebude v čas zničena, tak uživatel zabije přotivníka nebo jejich těla venku zemřou.

Shikumi no Jutsu (Technika ukázky smrti) B rank

Shikumi no Jutsu je technika používaná na kompletné paralyzovanie protivníka. Ak cieľ pozrie do očí protivínika, začnú sa mu v mozgu premietať obrazy svojej vlastnej smrti. To ma za následok paralizovanie tela a znemožnenie pohybu. Ak si cieľ fyzicky ublíži paralýza skončí.

Kuchyose no jutsu (vyvolá démona temnot který je velmi zdatný v taijutsu)
Doton: yomi numa B rank


Naposledy upravil Kishin dne Thu Aug 14, 2014 10:54 am, celkově upraveno 1 krát
avatar
Kishin
Kazekage
Kazekage

Poèet pøíspìvkù : 47
Join date : 13. 08. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Kishin Kazekage

Příspěvek pro Nami Uchiha za Wed Aug 13, 2014 11:26 pm

Detail: Ty jsi Kazekage a chceš dosáhnout míru a stát se Hokagem ? Trochu nechápu O.o

_________________
Techniky:




Síla-5
Chakra- 4
Rychlost- 5
Taijutsu-4
Genjutsu-5
Ninjutsu- 5
avatar
Nami Uchiha
Akatsuki
Akatsuki

Poèet pøíspìvkù : 80
Join date : 13. 08. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Kishin Kazekage

Příspěvek pro Kishin za Thu Aug 14, 2014 10:53 am

promin překlep
avatar
Kishin
Kazekage
Kazekage

Poèet pøíspìvkù : 47
Join date : 13. 08. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Kishin Kazekage

Příspěvek pro Nami Uchiha za Thu Aug 14, 2014 12:01 pm

Ok, jinak vše je dobrý. POVOLENO

_________________
Techniky:




Síla-5
Chakra- 4
Rychlost- 5
Taijutsu-4
Genjutsu-5
Ninjutsu- 5
avatar
Nami Uchiha
Akatsuki
Akatsuki

Poèet pøíspìvkù : 80
Join date : 13. 08. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Kishin Kazekage

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru